sobota 3. července 2021

den 1 - O čem je tahle cesta?

Všude kolem mě je mokrá tráva. Obloha i moře jsou jako lesklý myší kožíšek. Je pauza mezid dešti Sedím na karimatce pod stromem. Ptám se sama sebe: O čem je tahle cesta?

Dneska jsme odevzdali klíče od bytu v Aarhusu. Vojta vynosil poslední věci ze sklepa. Na chodníku před domem jsme ještě třídili. Co vzít s sebou a co nechat. Klap. Zavřeli jsme dveře od dodávky a vyrazili se ještě rozloučit s přáteli. Je mi smutno a Aarhus se mi nechce opouštět Přirostl mi k srdci. Hodně. Na křižovatce skočí zelená. Čas nastal, před námi se otevírá cesta.

Oba jsme vyčerpaní. Vojta má za sebou řízení do ČR a zpět, při kterém odstěhoval naše věci. Já mám za sebou pár dlouhých směn s batoletem a vyklízení bytu. Navíc jsme poslední noc trávili u kamarádů, protože v našem bytě se voskovaly podlahy. I když poslední tři dny byly jízda, musím říct, že jsem cítila, že nám štěstí přeje. Všechny možné i nemožné situace nacházely překvapivě hladce svoje řešení. Díky.

Blikne mi hlavou. Cesta je o koupání, přírodě, poznávání, józe, meditaci, bytí spolu, legraci, milování. Je to ale dost tenký led. Cítím to spíš jako příslib. A moc nevím, proč to jako děláme. Bylo nám tady hezky. A máme všechny naše další cíle a aspirace... Začalo mrholit.

Matěj usnul v kočáře s Vojtou při běhu. Jdeme se vykoupat do moře. Vlítnu tam jako vítr. I když studí. Není na co čekat. Občas si říkám, že koupat se ve studeném moři je mnohem jednodušší za horšího počasí. Je jasný, že se to musí udělat rychle.

Jdeme spát. Všichni to hodně potřebujeme.

Žádné komentáře:

Okomentovat