úterý 18. května 2021

fanfiction HP - Hermiona & Viktor Krum - Loučení (3)

Všechno bylo jinak. Cedrik byl mrtvý a Lord Voldemort se vrátil. Poté, co Harry přistál vedle bludiště, jednou rukou svírající pohár Tří kouzelníků a druhou mrtvé tělo svého spolužáka a podělil se s Brumbálem o svoje svědectví o Voldemortově znovuzrození, jakoby se svět rozběhl v jiném rytmu. Co mělo přijít, přišlo. Hermionou velice otřáslo Harryho líčení událostí na hřbitově. I když byla sama v šoku, stejně jako Ron se snažila být Harrymu co největší oporou. Brumbálův proslov na konci školního roku byl pro ně nanejvýš vítaným světlem ve tmě. Možná ještě není vše ztraceno. Ne, dokud je tu Brumbál a dokud jsou tu kouzelníci, kteří jsou ochotni se Lordu Voldemortovi postavit. 


Hermiona nezapomněla na svůj slib, že Viktora o prázdninách navštíví. Rodiče jí dali svolení a ona se velice těšila. Jenže to bylo předtím. Teď když stála u brány a čekala s Harrym a Ronem na kočár bez koní si najednou nebyla jistá, jestli ho ještě někdy uvidí.

“Hermi-ou-no, můžu s tebou na chvíli mluvit o samotě?” vyšel z brány Viktor, jako kdyby ho přivolala síla myšlenky. 

“Pospěšte si, kočáry tu budou co nevidět,” řekl Ron k Hermioniným zádům.


Ve vzduchu visela atmosféra loučení. Nalevo od brány se Parvati Patilová a Levandule Brownová v slzách objímali se svými novými přáteli z Krásnohůlek. Viktor s Hermionou vešli zpátky do vstupní síně a stoupli si ke zdobenému křídlu brány. Hermiona Viktora bezeslov objala a na tváři měla mokré cestičky.

“Nemůžu ti slíbit, že se o prázdninách uvidíme,” řekla bez obalu.

Viktor tu informaci chvíli v tichu zpracovával. Když viděl, že Hermiona nežertuje odpověděl: “U nás budeš v bezpečí, ať se bude dít cokoliv.”

Hermiona na to nic neřekla a Viktor se dovtípil, že možná jde o něco víc, o čem nechce nebo nemůže mluvit. Stálo ho to hodně přemáhání, ale nakonec ze sebe vypravil: “Tak budeme doufat v to nejlepší. Budeme doufat, že se za dva týdny uvidíme,” přivinul ji k sobě ještě těsněji. A potom jí ještě do vlasů zašeptal: “A když tě nepustí, přijedu tě navštívit já, i kdybych tě měl vidět jen na chvíli. Teda pokud o to budeš stát.”

Hermiona se přes slzy usmála.

Žádné komentáře:

Okomentovat