úterý 10. prosince 2019

deník 21 - rejnočí dotyk

Rejnok vypadá při plavání jako nejelegantnější pták při letu. Ploutvemi mává nahoru a dolů a celé tělo se mu vlní. Strčila jsem ruku do vody a přestala dávat pozor. Říkala jsem si, že bude potřeba parybu hodně přemlouvat než na sebe nechá sáhnout. A ono naopak! Jen co jsem se otočila od bazénu, ruku nechanou ve vodě, už se o mě zlehýnka otírala vlhká rejnočí ploutev.


Zachovala jsem klid, vykřikla a uskočila dva metry od akvária Vojtovi do náruče. Doufám, že si parybák svoji legrácku užil.


Rejnoci na mě udělali velký dojem v mořském akváriu v Greně, kam jsme se vydali na nedělní výlet. Fantastická zvířata. Uvědomila jsem si díky nim, jak na mě ryby působí vzdáleně jakoby ani nebyly z tohodle světa. Nadpozemsky krásné ale za sklem. Ten dotyk, kdy ke mě rejnok dobrovolně připlaval, byl pro mě zlomový moment. Najednou jsem se cítila se všema těma ryba a řasama mnohem blíž. Měla jsem intenzivní pocit, že jsou v našem světě a stejně živý jako my.


K rejnokům jsem se v průběhu naší návštěvy vrátila ještě několikrát. Kůže na vrchu jejich těla mi přišla hrubá a ze spodní strany jemňoučká jako hedvábí. Někdy připlavali, někdy ne.


Celá expozice i program v mořském akváriu byl pro mě famózní. Vnímala jsem, že nad každým koutem komplexu někdo přemýšlel. Všechna akvária nabízela dechberoucí podívanou, každé trochu jiným způsobem. Na cedulích byly skutečně zajímavé a smysluplně uspořádané informace o moři, rybách, plastech, ochraně přírody. Akvárium nabízelo taky spoustu her a interaktivních prvků, což mě už tolik nepřekvapilo, rychle jsem si zvykla na vysoký standard místních muzeí. 


Užila jsem si i krmení žraloků a tuleňů. Než jsme se rozhodli jet, zjistili jsme si, že akvárium je zároveň záchranná a přírodovědecká stanice a umístění všech zvířat má i jiný smysl než jenom pro turisty. Díky Vojti, žes vymyslel tak bezva výlet.