pátek 1. listopadu 2019

deník 17 - bydlení, bydlení

“Takže bydlíme v domě dvacet minut od Aarhusu. Chtěla bych bydlet blíž, ale to si nemůžeme dovolit. Máme dvě auta, protože jsem se doma cítila izolovaná. Ráda bych vozila děti na kole, nebo pěšky, ale do školky je to daleko, jezdíme autem. V bytě bych bydlet asi nechtěla, líbí se mi mít zahradu,” vyprávěla dneska máma z Portugalska na mezinárodním hřišti. 


Teda je to spíš výtah z našeho rozhovoru, nemluvila takhle v kuse. A mezitím jsme taky střídavě lovily děti. Každopádně to odráží úvahy o bydlení, které se mi honí hlavou. 


Stěhujeme se do domu, abychom měli blíž k přírodě. Potom se cítíme sami a trávíme spoustu času v autě. Stěhujeme se do domu, dál od města, protože je to levnější. Potom platíme naším časem a penězi (za druhé auto, benzín atp.) za dojíždění. Omezujeme naše aktivity, protože všechno nejde skloubit dohromady s dojížděním.


Na druhou stranu bydlíme v bytě ve městě a sníme o tom, že bychom měli větší prostor pro rodinu a vlastní zahradu. Potom bychom mohli s dětmi trávit víc času venku a být blíž přírodě.


V Čechách máme dům docela daleko od města s půl hektarem ovocného sadu. Teď bydlíme v bytě v centru města. Za sebe nemám jednoduchou odpověď, co je lepší. Obojí si nese výhody i nevýhody. Ale přijde mi fajn vědět, že v tom nejsem sama, že to na nějaké úrovni řeší spousta z nás.

2 komentáře:

  1. Tohle je asi věčná otázka. Možná je to tak, že v každém období života je vyhovující něco jiného.

    OdpovědětSmazat