pátek 13. září 2019

deník 6 - mezinárodní hřiště


Dneska bylo další setkání mezinárodních mám. Zajímavý pro mě bylo mluvit s tátou, který je na rodičovské doma se sedmiměsíčním synem. Ještě jsem žádného tátu na rodičáku naživo nepotkala. Bylo to pro něj teda teprve čtrnáct dní, protože se se ženou vystřídali, ale mám pocit, že jeho zkušenost je dost podobná mojí zkušenosti. Vyprávěl, že být v práci je pro něj větší relax, než být s dítětem doma, že měl v práci mnohem víc času na sebe. Říkala jsem mu, že to chápu, že si pamatuju, že jsem na mateřské prošla fází adaptace a přijetí, že to nebylo automatický, že bych se v tom hned cítila skvěle.

Když se narodil Matěj, byla to pro mě velká změna. Vnímám ji ale rozhodně jako změnu k lepšímu. Možná to zní jako klišé, ale Matěj je pro mě největší učitel jakého v dospělosti mám. Učím se nelpět na plánu nebo na věcech a být flexibilní. Dále si myslím, že jsem méně pohodlná. Když je něco potřeba doma udělat, prostě to udělám. Také bych řekla, že je pro mě snazší se do někoho vžít a soucítit s lidmi celkově - víc chápat, že každý máme nějaká svoje omezení (jako třeba já v těhotenství). Myslím si, že mi všechny ty změny přináší do života celkově víc radosti.


Takže jsem si dneska uvědomila, že to setkání se vlastně jmenuje mezinárodní hřiště nikoli mezinárodní mámy - jak jsem si to v hlavě automaticky uložila. 

Na konci jsem si taky moc hezky popovídala s francouzskýma rodičema, který měli holčičku starou okolo roku a byli to vegani. Sympaťáci, říkám si, že by klidně mohli být naši kamarádi s Vojtou. Tak uvidíme.

Žádné komentáře:

Okomentovat