Máme s holkama společný stránky na ženský kruhy. Myslím, že už to byl odvážný počin pro tři čarodějnice, ale možná v tom hrálo roli naše mládí. Jak stárneme, pro jistotu jsme se odstěhovali, co nejdál od sebe. Když některá z nás něco napíše nebo vytvoří na stránky, jsou tu ty druhé dvě, aby poskytly laskavou zpětnou vazbu. U autorky započne proces integrace, který je vždy hladký a bezbolestný. Zpětná vazba nás totiž obohacuje. A o rozvoj, o ten nám jde přece především.
Včera to zajiskřilo mezi první a druhou čarodějkou. Já, ta třetí, jsem se k řešení otázky dostala pozdě. Jako ostatně vždy. A když se k řešení náhodou pozdě nedostanu, je to stejně jedno, protože moje pozice je neutrální. Jsem prostě “ta třetí”. Údolí mezi dvěma kopci. Paní jedna strana mince a druhá strana mince.
No nebylo to poprvé ani naposledy. My čarodějnice kolem sebe prostě potřebujeme místo, jak na bydlení, tak v názorech. Ale když se sejdeme, vytváří to moji milovanou krajinu.
❤️
OdpovědětVymazat